Historie

Přívoz ve Štětí v roce 1864

Historie přívozu ve Štětí

Město Štětí leží při jihovýchodním okraji ústeckého kraje na pravém břehu Labe. Plochá pobřežní nížina je na východě lemována obloukem svahů, které jsou nejnižším stupněm Dubské vysočiny. Nevysokou dominantou je zde čedičový kopec Špičák (281 m) v blízkosti obce Stračí. Na západní straně, na levém břehu Labe, se rozprostírá částečně zalesněná vyvýšená tabule, ze které osaměle vystupuje zvonovitá bájná hora Říp (456 m) a na severu také čedičový kopec Sovice (273 m).
Krajinou prochází důležitá silniční komunikace Mělník – Litoměřice. Kolmo na ni navazuje méně významná trasa z Roudnice n. L. do Dubé, která ve Štětí po mostě překračuje řeku. Město je sevřeno obloukem silničního obchvatu, jehož pomyslná tětiva sleduje zdejší široké labské řečiště a přebírá hlavní dopravní zátěž ve směru Mělník – Štětí – Litoměřice.
Od východu proniká přes území města prastará cesta z Dubé, z Chcebuze a Brocna a z vesnic v povodí Obrtky, která původně končila až u kostela nebo u labského brodu. Je pravděpodobné, že v raném středověku vedl přes řeku brod, dříve než zde bylo dovoleno provozovat přívoz, a že při křižovatce těch dvou cest a při tomto brodu vzniklo původní městečko Stiet (Štětí).
Brod, který bylo možno celoročně překonat na koni. V suchých letech se v létě při nízkém stavu vody lidé brodili pěšky. V zimě bývalo možno přejít řeku po ledě, když řeka zamrzla.
S přibývajícím počtem obyvatel na obou stranách řeky přestal tento riskantní způsob přechodu vyhovovat a na řece se objevil přívozní člun nebo prám.
Ve 2. polovině 17. století vzniklo zde na Labi jazykové rozhraní, Štětí se poněmčilo, Hněvice a Račice zůstaly vždy české. Spojení se Štětím bylo zajišťováno nejdříve brodem a od r. 1537 přívozem a již tenkrát býval zhruba v místech dnešního mostu. Později 30. března 1557 – udělil Ferdinand I. městu privilegium, které potvrzovalo právo labského přívozu.
Okolo roku 1657 město vedlo spor s roudnickým panstvím o hněvický přívoz, za který požadovalo nájemné.
V roce 1842 bylo zase dlouhotrvající sucho a v řece teklo tak málo vody, že po celé léto nemohl přívoz plout. Také ho nebylo třeba, neboť do Hněvic se lidé brodili pěšky a voda jim sahala nejvýše ke kolenům.
V roce 1851 byl přes Labe zřízen pontonový most, spíše lávka pro pěší, pro usnadnění přístupu k nové železniční stanici v Hněvicích. Lávce se říkalo „létací most – fliegende Brücke“, protože se pohupoval po labské hladině. Tato štětská atrakce byla demontována spolu s lodními mlýny při regulaci labského koryta roku 1908.
V roce 1927 ve třetím týdnu prosince se dostavily tuhé mrazy, jež zavinily pokles
přepravy osob z levého břehu Labe, neboť přívoz buď nemožný, nebo nebezpečný.
V roce 1928 nemají ve Štětí mrazy této zimy pamětníků. Labe zamrzlo a spojovalo svým pevným příkrovem oba břehy (3 měsíce). Zejména děti měly zde dobrou cestu do školy.
Nebezpečí života při přepravě na druhý břeh při velké vodě, zvláště když jde silná tříšť, nebo když vítr vzdouvá vysoké vlny je nebezpečí přechodu při slabém ledě velmi nebezpečné. Zamrzne-li řádně Labe, je vidět, jak výhodným pojítkem břehů by byl most.
V roce 1932 byla přívozní loď opatřena benzinovým motorem. Zbavila se vodícího lana a převoz cestujících přes Labe je teď rychlejší a bezpečnější.
V roce 1935 se v korytě Labe se vystavěla příčná hrázka, která prodlužovala usměrňovací hráz nad přívozem. Na přívoze byl vyměněn prámový řetěz (10 000,- Kč) pro stávající nákladní prám.

V roce 1937 byly v létě dobudovány příčné hrázky, neboť byly částečně při velké vodě v únoru poškozeny. Stalo se tak v červenci. Voda byla po 14 dnů sklopením jezu vypuštěna. Přívoz opatřen novým prámovým řetězem (15 000,- Kč).
V roce 1963 byla stará osobní přívozní loď vyměněna za novou velkou zastřešenou loď pro osobní přepravu, která byla pojmenována „Marie“, která sloužila až do výstavby nového mostu v roce 1973.
Cesta podél sjezdu z mostu na hněvické straně řeky ukazuje, kde býval přívoz.

Pohlednice Štětí v roce 1898

Historické fotografie přívozu

Stavba mostu v sedmdesátých letech

Slavnostní otevření mostu Družby
přes Labe v roce 1973